Jak ti výběrové řízení obrátí statistiku naruby — SAT skóre a Berksonův efekt. Táhni za práh přijetí a dívej se, jak se korelace zlomí.
Když vybíráš studenty, jejichž součet skóre musí překročit práh, sám vyrobíš falešnou anti-korelaci. Proč? Protože v takové skupině student s vysokým verbálním skóre nemusí mít vysoké matematické — stačilo mu to k přijetí. A naopak. Tomu se říká Berksonův paradox — také kolider nebo selekční zkreslení.
Celý příběh — proč korelace není příčina a jak nás výběr vzorku klame — vypráví kapitola 13.
Podmiňuješ výběr na součtu dvou proměnných. Tím z mraku bodů uřízneš trojúhelník — zůstane jen úzký pruh těch, co „prošli". Uvnitř tohohle pruhu platí prostá geometrie: kdo byl slabší v matematice, musel to dohnat ve verbálu, jinak by se nedostal dovnitř. Vysoký verbál tak predikuje nízkou matematiku, ačkoli v celé populaci je to přesně naopak.
Regresní přímka (červená) proto v elitním výběru padá dolů, přestože mrak všech 800 studentů stoupá nahoru.
Zdroj dat: Allen Downey — Probably Overthinking It, data podle NLSY (National Longitudinal Surveys of Youth).